Cseh
Kniha od Katky Soustružníkové, nazvaná jednoduše Haiku, patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru u nás vyšlo. Měním kalendář - z loňského roku zůstal obrys na stěně. Blikání svíčky - tváří sestry se mihl maminčin úsměv. Rostoucí stíny - maminka s bříškem zvedá bělené pleny. To jsou naprosto dokonalá haiku. Co nejvšednější, až banální zkušenost je tu ztvárněna v jedinečnou, poetickou formu. Jsem moc rád, že první semínka haiku, jež jsem v Česku zasel knížečkou Pár much a já, se uchytila a vyrostla, protože dnes píše a publikuje pěkná haiku celá řada českých autorů. Nejsou to otrocké parafráze, i když někteří čeští autoři dodržují japonské konvence slabičného počtu (jako paní Soustružníková), sezónních slov a podobně. Dobrá česká haiku mají svůj jedinečný kolorit a citlivý čtenář okamžitě rozezná místo, odkud pocházejí, a jejich jedinečnou náladu. Přeji knížce paní Katky šťastnou cestu k českým čtenářům, zaslouží si to. Do její další tvorby pak mnoho úspěchů!
