Cseh
Maxwelluv démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektu a událostí v literárních textech, problematikou recových aktu v literature a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak venován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejruznejších typech takzvane nefikcních textu (cestopis, deníkove stylizovaný záznam, memoár, historický výklad). Konceptualizace problému je inspirována obzvlášte anglosaskou teorií jazyka a analytickou filozofií, predevším pak recovými akty v pojetí J. L. Austina a v návaznosti na to Johna Searla, z jehož díla byl prevzat zejména koncept institucionálního faktu. Za dokladový a analyzovaný materiál v knize slouží zejména texty ceské literatury (Majerová, Capek, Deml, Hostovský, Weiner) a ceské literární kritiky (Götz, Grossman, Blažícek). Svazek obsahuje jmenný rejstrík a je doplnen obrazovou prílohou.
