Kniha Prknem dolů vypráví o počátcích československého snowboardingu a mapuje první kroky výrobců sněžných prken a zároveň prvních jezdců. V knize se střetávají dvě formy vyprávění, nespoutané autentické vzpomínky pamětníků a vstupy dokumentující období, kdy ještě snowboarding nebyl sportem, ale nevázanou zábavou. Kniha přináší ucelený pohled na dřevní doby československého snowboardingu a dosud nepublikované fotografie Vojtěcha Písaříka. Uměle zasněžované sjezdovky, osmisedačkové lanovky, gigantické snowparky, Martin Černík, Šárka Pančochová, Ester Ledecká a Eva Samková na Olympiádě, to je obraz našeho současného snowboardingu. Vzpomenete si ale na dobu, kdy jste se nudili ve frontách na lyžařský vlek, nebo na zimní odborářské rekreaci a kdy byli snowboardéři na sjezdovkách jako zjevení? Čtenář zde najde vyprávění pamětníků, výrobců prken a zároveň jezdců, zařazené do kontextu doby, kdy ještě snowboarding nebyl sportem, ale nevázanou zábavou. Autor shromáždil historické snowboardy, dobové materiály a fotografie pamětníků i míst, kam kořeny snowboardingu sahají. Knize dominují unikátní snímky z archivu Vojtěcha Písaříka, který v letech 1985–1988 zaznamenal snowboardové závody v Perninku, Žacléři a na Klínovci... Kniha Prknem dolů přibližuje a vykresluje dobu, ve které bylo obtížné se realizovat, ale kdy bylo možné vyrobit cokoli z čehokoli. Omezené možnosti socialistického Československa a nedostatek sportovního vybavení na trhu byly živnou půdou pro kutilství a v dílnách, v garážích, na půdách i v kočárkárnách vznikaly originální snowboardy. Dnes, v době dostupného a technologicky dokonalého funkčního snowboardové vybavení, je těžké pochopit, jak obtížné bylo vydat se s prknem na hory a dostat se s ním na lyžařský vlek. Kniha přináší vzpomínky československých průkopníků a čtenáře přenese i díky fotografiím o třicet let zpátky, přímo ke zrodu nespoutaného snowboardingu, který mohl být pro mladou generaci únikem z nesvobody. Snowboarding byl v té době především frajeřinou, ne sportem podléhajícím přísným pravidlům a hodnocením. K adrenalinovým výkonům, zachyceným na snímcích Vojtěcha Písaříka, se kaskadéři na sněžných prknech odhodlali třeba i díky kapce alkoholu v krvi. Přesto nepromarnili svůj čas jen po hospodách, doba byla tvůrčí a ke splnění snowboardiového snu je vedla především snaha se odlišit... V knize se střetávají dvě formy vyprávění, nespoutané autentické vzpomínky a vstupy dokumentující dobu vzniku československého snowboardingu. Právě kontrast obou pohledů a dosud nepublikované fotografie dokládají, že v Československu vzniklo v osmdesátých letech něco natolik zajímavého, co stojí za to zaznamenat. Přes všechny překážky, které museli první prknaři přeskočit, se dostali na vleky a lanovky, do horských středisek a zbavili se nálepky ničitelů lyžařských stop. Autor svezl z chalup a sklepů poslední dochované exempláře původních sněžných prken, oprášil je, zdokumentoval a knihu poskládal ze střípků pamětí, fotografií, autentických dokumentů a dalších zajímavostí. Na zašlých fotografiích bylo mnohdy obtížné identifikovat zapomenuté tváře prvních snowboardérů, ale díky podpoře pamětníků přináší kniha ucelený pohled na dřevní doby československého snowboardingu. Můžete nad ní zavzpomínat na tu lepší stránku starých časů, třeba na třeskuté zimy a sněhem zasypaný Petřín...
