Cseh
Románem Spiklenci odhaluje německy píšící autor s českými kořeny Friedrich Bruegel (1897–1955) principy fungování totalitárního režimu v Československu na jaře 1949, rok po převzetí moci komunisty. Vykresluje hrůzný obraz stalinských praktik represivního aparátu neštítících se ničeho, jen aby byl nepřítel (jinak smýšlející jedinec nebo nepohodlný soudruh) odstraněn. Atentát na vysokého představitele vládnoucího režimu představuje pro komunistickou stranu vítanou příležitost pro přípravu monstrprocesu s domnělou sítí spiklenců, kteří se měli dopustit nejhorších možných zločinů včetně velezrady a špionáže ve prospěch nepřátelských mocností.
S obrovským důrazem na napětí přibližují Spiklenci strukturu a dynamismus totalitární moci podobně jako Noc o polednách Arthura Koestlera nebo 1984 George Orwella. Žádné z těchto ani dalších podobně zaměřených děl se ovšem neváže k českému prostředí s jeho dobovými specifiky, v tom je Bruegelova kniha psaná už v roce 1949 do dnešních dnů naprosto jedinečná.
Po pětasedmdesáti letech od prvního vydání dostává česká společnost příležitost poznat toto dílo a jeho prostřednictvím i kus vlastních dějin a charakteru. Román připomíná, že jakkoli v určitých podmínkách neexistují dobrá řešení, nezbavuje nás to potřeby jednat v souladu s vlastním svědomím. Bruegel se rozhodl vzdorovat zlu tak, že ho zachytil v románu. Svou knihou nás nutí položit si otázku: Co bychom udělali my? Co bych dělal já?
