Tato kniha obsahuje improvizované promluvy, které Osho pronesl v raném období svého učení při třídenním meditačním soustředění v Bombaji. Jejich ústředním tématem je práce s myslí zaměřená na její osvobození od všech negativních vlivů společnosti. Během pouhých tří dní Osho dokázal odhalit cestu k nezávislé mysli, jež je základní podmínkou rozvíjení přirozeného potenciálu člověka, a přitom se zaměřil na tři stavy mysli: na stav bez přemýšlení, na stav myšlení a na stav bez myšlení. V promluvách tradičně využívá různá podobenství a příběhy z dávné minulosti a zároveň odpovídá na otázky sannjásinů. Hlavní důraz klade na oproštění se od všech forem víry a přesvědčení a na vymanění se z davu, který člověka vede k průměrnosti a k slepé poslušnosti. Jak říká Osho, „nezávislá mysl v nás probouzí touhu po opravdovém životě, v němž nic neskrýváme, nežijeme pokrytecky a nesnažíme se být jiní, než skutečně jsme. Až pak můžeme konečně poznávat své pravé bytí a žít šťastně a svobodně“.
